Vědy o Zemi se systémem Vernier

Náměty na experimenty vycházejí z knihy Earth Science with Vernier.

16 – Kyselé deště a jejich vliv na povrchové vody

Úvod

Kyselé deště mohou vážně narušovat životní prostředí – ovlivňovat vodní živočichy a rostliny snížením pH jezer a řek, poškozovat stromy a rostliny tím, že poleptají jejich listy a zbaví je živin atd. Navíc mohou poškodit kamenné budovy a památky. Ale proč jsou větším problémem na některých místech než na jiných?

Abychom odpověděli na tuto otázku, pojďme se nejprve podívat na to, jak se z deště stane kyselý déšť. Oxid uhličitý, CO2, je plyn, který se nachází ve vzduchu přirozeně. Když se CO2 rozpustí v kapkách vody, vznikne slabá kyselina uhličitá, H2CO3. V důsledku toho je déšť zcela přirozeně nepatrně kyselý. Déšť, který má pH 5 nebo 6, je běžný a většinou nezpůsobuje žádné problémy. Při spalování fosilních paliv jsou ale do ovzduší vypuštěny plyny jako oxid siřičitý, SO2. Když se oxid siřičitý rozpouští v kapkách vody, vzniká kyselina sírová, H2SO4. Takovýto déšť pak může mít hodnoty pH výrazně nižší.

V první části tohoto experimentu budete sledovat, jak se z neutrálního deště vlivem CO2 ve vzduchu přirozeně stává kyselý. Tento proces nasimulujete tak, že budete za pomoci brčka foukat do vody, čímž do ní přidáte CO2, a současně budete sledovat pH vody. Ve druhé části budete sledovat vliv kyselých dešťů na pH různých typů vody. Budete přidávat kyselinu sírovou po kapkách do několika různých typů vody a zaznamenávat pH.

Úkoly

  • Použijte čidlo kyselosti ke změření pH vody.
  • Použijte čidlo kyselosti ke sledování vlivu rozpuštěného CO2 na pH destilované vody.
  • Sledujte vliv rozpouštění H2SO4 v různých typech vod na jejich pH.
  • Zjistěte, proč jsou některá vodní tělesa citlivější na kyselé deště než jiná.

Použité senzory

Anglický podrobný návod

... zpět na přehled námětů

         

... více o systému Vernier