Vědy o Zemi se systémem Vernier

Náměty na experimenty vycházejí z knihy Earth Science with Vernier.

6 – pH půdy

Úvod

Kyselost půdy (pH půdy) můžeme vyjádřit pomocí stupnice pH. Rozsah pH stupnice je 0-14. Půda s pH vyšším než 7 je zásaditá, půda s pH nižším než 7 je kyselá. Půda s pH 7 je neutrální. Hodnota pH půdy má vliv na to, jakým rostlinám se v dané lokalitě bude dařit.

Chemické prvky dusík (N), fosfor (P) a draslík (K) potřebují rostliny v relativně velkých množstvích, proto se jim říká makronutrienty a jsou hlavní přísadou většiny hnojiv. Jiné prvky, jako ježelezo (Fe) a mangan (Mn), jsou pro rostliny také potřebné, ale jen ve velmi malém množství. Proto je nazýváme mikronutrienty. Dostupnost těchto pro rostliny důležitých prvků závisí nejen na množství, ale také na formě, v jaké jsou přítomny, na rychlosti, jakou se dají z půdy čerpat, a na pH půdy. Obecně bývá k dispozici více makronutrientů v půdě s vysokým pH a více mikronutrientů v půdě s nízkým pH.

Text převzatý z Mendelovy lesnické a zemědělské univerzity v Brně

Odkaz na zdroj převzatého textu

Význam pH pro dostupnost živin

Je známo, a v části věnované jednotlivým živinám uvedeno podrobněji, že hodnota pH je významným faktorem příjmu živin, resp. dostupnosti živin pro rostlinu.

Na neutrální až alkalická půdě jsou nejdostupnějšími živinami N, P, K, S, Ca, Mg, dostupný je i Mo jako jediný mikroprvek. Na kyselých půdách je nejdostupnější Fe, Mn, B, Cu, Zn, Al. Z výše uvedeného lze usoudit, že na půdách s určitými hodnotami pH bude nutno věnovat pozornost nejen živinám, které zde mohou být v nedostatku, nejen faktickém, ale vznikajícím na podkladě obtížného uvolňování těchto živin, ale také nadbytku až toxicitě některých prvků. Typickým příkladem může být nutnost vápnění na vysoce kyselých půda jako prevence toxicity Al a Mn.

Udržení pH 6-7 je nutné pro vikvovité rostliny, jelikož výkyv oběma směry má za následek snížení činnosti hlízkových bakterií.

Rozdělení rostlin dle nároků na pH půdy

  • acidofyty (acidofilní rostliny) vyžadují kyselé půdy s pH < 6,7, do této skupiny patří vřesovištní rostliny . Velmi silně acidofilní rostliny vyžadují pH 3,5-4 (kostřava ovčí, brusnice borůvka), silně acidofilní rostliny pH 4,1-4,5 (vřesovec), acidofilní rostliny pH 4,5-5,4 (lupina) a slabě acidofilní rostliny pH 5,5-6,4 (žito, pohanka, brambor)
  • neutrofyty (neutrofilní rostliny) rostou na půdách s hodnotami pH ±7. Pro většinu rostlin je optimální pH 6-7,5
  • bazifyty (alkalofyty, alkalofilní, bazofilní rostliny) vyžadují zásadité půdy s pH > 7,2 (např. ostřice nízká, třemdava bílá, ječmen, vojtěška)

Hodnota pH vyšší než 9 a nižší než 3 způsobuje úhyn rostlin!

Vliv pH na zdraví rostliny

K poškození kyselou půdou může v závislosti na druhu rostliny docházet při pH<7. Zpravidla je poškození způsobeno vyšší rozpustností solí v kyselém prostředí, dochází k blokování příjmu živin rozpuštěnými solemi a tak k projevům nedostatku živin. Do půdního roztoku se mohou uvolňovat i těžké kovy Cd, Pb, Cu, Hg, Zn, Ni a dochází tak k jejich toxickému působení na rostlinu.

Poškození rostlin zásaditou půdou se projevuje při pH>7, opět se zde promítají druhové nároky rostlin. Poškození způsobuje nadbytek solí Na, zejména chlorid sodný, síran sodný, uhličitan sodný. K příznakům poškození patří např. chloróza, zakrnělost, popálení listů, vadnutí až odumírání semenáčků. Okyselování půdy se provádí jen k okrasným rostlinám, kdy se přidává vrchovištní rašelina, při pěstování některých okrasných rostlin se provádí tzv. 100% výměna půdy.

Úkoly

  • Za pomoci čidla kyselosti změřte pH vzorků půdy.
  • Určete, jaké problémy se živinami by měly rostliny v dané půdě.

Použité senzory

Anglický podrobný návod

... zpět na přehled námětů

         

... více o systému Vernier