8 – Půda a kyselé deště

Úvod

Kyselé deště mohou vážně narušovat životní prostředí – ovlivňovat vodní živočichy a rostliny snížením pH jezer a řek, poškozovat stromy a rostliny tím, že poleptají jejich listy a zbaví je živin atd. Navíc mohou poškodit kamenné budovy a památky. Ale proč jsou větším problémem na některých místech než na jiných?

Abychom odpověděli na tuto otázku, pojďme se nejprve podívat na to, jak se z deště stane kyselý déšť. Oxid uhličitý, CO₂, je plyn, který se nachází ve vzduchu přirozeně. Když se CO₂ rozpustí v kapkách vody, vznikne slabá kyselina uhličitá, H₂CO₃. V důsledku toho je déšť zcela přirozeně nepatrně kyselý. Déšť, který má pH 5 nebo 6, je běžný a většinou nezpůsobuje žádné problémy. Při spalování fosilních paliv jsou ale do ovzduší vypuštěny plyny jako oxid siřičitý, SO₂. Když se oxid siřičitý rozpouští v kapkách vody, vzniká kyselina sírová, H₂SO₄. Takovýto déšť pak může mít hodnoty pH výrazně nižší.

V tomto experimentu budete používat senzor pH ke změření pH kyselého deště. Pak necháte kyselý déšť protéci dvěma různými typy půdy. Zbylá voda pak bude sesbírána a znovu otestována, abyste určili pufrační možnosti půdy.

Úkoly

• Za pomoci čidla kyselosti změřte pH kyselého deště.
• Za pomoci čidla kyselosti změřte změny pH poté, co kyselý déšť prošel půdou.
• Interpretujte výsledky.

Použité senzory

• Čidlo kyselosti Vernier PH-BTA

Anglický podrobný návod

• https://www.vernier.com/experiments/ESV/08/?o=soil_and_acid_rain.pdf