Kyselé deště mohou vážně narušovat životní prostředí – ovlivňovat vodní živočichy a rostliny snížením pH jezer a řek, poškozovat stromy a rostliny tím, že poleptají jejich listy a zbaví je živin atd. Navíc mohou poškodit kamenné budovy a památky. Ale proč jsou větším problémem na některých místech než na jiných?
Abychom odpověděli na tuto otázku, pojďme se nejprve podívat na to, jak se z deště stane kyselý déšť. Oxid uhličitý, CO2, je plyn, který se nachází ve vzduchu přirozeně. Když se CO2 rozpustí v kapkách vody, vznikne slabá kyselina uhličitá, H2CO3. V důsledku toho je déšť zcela přirozeně nepatrně kyselý. Déšť, který má pH 5 nebo 6, je běžný a většinou nezpůsobuje žádné problémy. Při spalování fosilních paliv jsou ale do ovzduší vypuštěny plyny jako oxid siřičitý, SO2. Když se oxid siřičitý rozpouští v kapkách vody, vzniká kyselina sírová, H2SO4. Takovýto déšť pak může mít hodnoty pH výrazně nižší.
V tomto experimentu budete používat senzor pH ke změření pH kyselého deště. Pak necháte kyselý déšť protéci dvěma různými typy půdy. Zbylá voda pak bude sesbírána a znovu otestována, abyste určili pufrační možnosti půdy.
... zpět na přehled námětů | ... více o systému Vernier |