Tuhnutí sádry je exotermický chemický proces, při kterém se sádrový prášek (CaSO₄ · ½ H₂O, hemihydrát síranu vápenatého) smíchá s vodou a přeměňuje se na dihydrát síranu vápenatého (CaSO₄ · 2H₂O), tedy pevnou formu. Tento proces je známý jako hydratace sádry.
1. V kelímku od jogurtu rozmíchejte malé množství sádry s vodou dle poměru doporučeného na obalu (v našem případě to bylo 100 gramů sádrového prášku a 60 ml vody).
2. Kovovou část tyčového teploměru namažte krémem (lze použít libovolný mastný krém, my jsme použili Indulonu, ale dobré zkušenosti jsou také s vazelínou nebo měsíčkovou mastí).
3. Spusťte aplikaci Graphical Analysis, připojte teploměr a vložte do „sádrové kaše“.
4. Nastavte ruční zastavení měření, aby se měření nevypnulo po 3 minutách (výchozí nastavení).
5. Spusťte měření.
V grafu níže je vidět, že během cca 20 minut, kdy sádra tvrdla, se vyvíjelo značné množství tepla. Teplota vystoupala až na 45 °C. Poté, když byl proces tuhnutí ukončen, teplota se samovolně pomalu vracela zpět k pokojové teplotě.

Proces tuhnutí trvá přibližně 20 až 30 minut. Když jsme tento experiment ukazovali na Přírodovědném Inspiromatu 2025, nepřipojili jsme teploměr k notebooku, na kterém jsme jinak vše ostatní ukazovali. Místo toho jsme pro měření využili tablet s nainstalovanou placenou verzí Graphical Analysis Pro. Tato placená verze má oproti verzi zdarma řadu funkcí navíc, jednou z nich je možnost sdílení měřených dat přes internet.
Tablet a teploměr jsme nechali stranou měřit, zatímco jsme se věnovali dalším experimentům. K výsledkům měření jsme se vrátili po cca 40 minutách. V aplikaci Graphical Analysis Pro, která běžela na tabletu, jsme zapnuli sdílení dat, vygenerovaný unikátní kód jsme opsali do Graphical Analysis Pro, která běžela na prezentačním notebooku. Následně jsme měli k dispozici celý průběh měření k analýze.
© 2026 Edufor s. r. o. – výhradní dovozce produktů Vernier do České republiky